Historie

Ve škole se vystřídali jako ředitelé – tito učitelé:

Stavy žáků ve škole:

1890 – 253 žáků
1900 – 239 žáků
1905 – 260 žáků
1930 – 235 žáků
1940 – 174 žáků
1955 – 123 žáků
1965 – 88 žáků
1985 – 44 žáků

Dle kronik byla vlkošská škola založena na panském pozemku s obnovení fary a to v letech 1566 – 1567. Byla druhou nejstarší na Přerovsku (první byla v Přerově v roce 1498). Tuto školu navštěvovaly děti ze všech přifařených obcí, tedy z Kyselovic, z Kanovska, Věžěk, Bochoře.

První určitější zmínky o škole ve Vlkoši máme z rok 1691. Tehdy dostával správce školy (rector scholae) od zdejšího faráře posnopné – 4-5 kop pšenice a ovsa, dále festivale – 3 bílé groše, celkem ročně 21 krejcarů. Za zpěv pašijí dostával 16 krejcarů. Podle zápisu v děkanské matrice z rocku 1764 dostával ludimagister plat od 20 sedláků a 10 zahradníků z Vlkoše, z Věžek od 7 sedláků a 9 zahradníků, z Bochoře od 10 sedláků a 9 zahradníků a z Kyselovic z dominikálního statku. Od faráře festivale 21 krejcarů, za pašije 1 zlatý 10 krejcarů. Škola byla zřízena a opravována farníky. V uvedené době byla budova v hrozivém stavu, i když rok předtím byla částečně opravena. O něco později (1771) se dovídáme, že učitel bydlel v malém a ubohém domečku, vzdáleném od kostela a sužovaném povodněmi. Stavení, i když je měli za povinnost udržovat v dobrém stavu farníci, bylo zruinováno, se zříceným krovem, který nemohl bránit průniku deště. Měl také stáj, ale nízko bez patra, která byla nevyhovující pro čtyři krávy, které učitel tehdy choval. U školy byla stodola, rovněž hrozící zřícením, a zahrada, sousedící s obydlím myslivce.

V roce 1786 si Kyselovice opatřily vlastní školu a byly zbaveny povinností posílat své děti do Vlkoše a platit tamnímu učiteli. Ten měl od nich dostávat jen to, co mu náleželo za službu při kostele. O dva roky později víme o školním vyučování v Bochoři, které se dálo v jedné světnici v lázeňském domě.

V roce 1788 konstatovala krajská inspekce, že vlkošská farní škola je v bídném stavu, a nařídila výstavbu nové budovy. Tehdy se Vlkošští domáhali finanční podpory od kyselovických obyvatel, ale na konec vleklého sporu v roce 1791 rozhodl přerovský krajský úřad sídlící v Hranicích, že tomu tak nemá být, protože Kyselovice již nejsou k Vlkoši přiškoleny. V té době také došlo k domluvě mezi usedlými ve Vlkoši a Kanovsku a jejich vrchností ohledně školního otopu. Arcibiskup Antonín Theodor Colloredo-Waldsee-Mels se podle ní uvolil jako patron dodávat ročně dva sáhy dříví a jako vrchnost stejné množství. Potíž byla v tom, že na katastru obcí lesy nebyly, proto je museli obyvatelé dovážet ze vzdálených vrchnostenských lesů. Nejstarším jménem známým učitelem byl Jan Mráček, narozený 1754, o jehož působení ve Vlkoši máme zprávu z roku 1777, v roce 1794 ale již působil v Těšenovicích (někdy se také uvádí již roku 1788), odkud naopak do Vlkoše jako učitel Jan Lorenc, narozený v roce 1743 v Radostově ve východních Čechách. Jeho otec kovář dal syna na studia teologie do Olomouce, ale ten pro nedostatek finančních prostředků nemohl studium dokončit a obrátil se na dráhu učitelem. Z míst jeho předchozího působení známe Břest, Rusava a Rymice. Jako varhaník dostával od vrchnosti a od přifařených obcí obilné desátek ve výši 103 zlatých 26 krejcarů a 82 zlatých 39 krejcarů. Koleda a kantací obnášela 14 zlatých 28,5 krejcaru, štolových peněz 23 zlatých 10 krejcarů. Celkem dostával 338 zlatých. V roce 1805 jej ve funkci vystřídal syn téhož jména, kterého od roku 1820 zastupoval představitel třetí učitelské generace František Mirovít Lorenc a od roku 1829 vedl školu sám. Vyučoval na ní do roku 1836, kdy odešel do Kroměříže.

Podle výrazu o stavu vlkošské farní školy na konci měsíce září 1816 se ve školním okrsku nacházely dvě školy, jedna ve Vlkoši, druhá v Bochoři. Učili zde Jan Lorenz a pomocník Jiří Kroupa. Počet školou povinných dětí z Vlkoše činil 75 chlapců a 55 děvčat, do školy ale chodilo jen 63 chlapců a 54 děvčat. Pilně docházelo 88 dětí, tu a tam 29 a vůbec nikdy 13. Oproti minulém roku se návštěva zvýšila o 10 dětí. Nedělní opakovací vyučování mělo navštěvovat celkem 153 dětí, z toho ale jen 91 pilně, 40 tu a tam a 22 vůbec ne. Stav školy byl velmi špatný. Stav vlkošské triviální školy ve školním roce 1843/44 byl následující. Přiškoleny byly obce Kanovsko a Věžky, celkem 160 domů. Z celkového počtu 142 školou povinných dětí bylo 75 chlapců a 67 děvčat a všichni školu navštěvovali. Vyučovalo se česky, půl dne dopoledne 2. třída, odpoledne 1. třída, a to střídavě v jedné místnosti chlapci a děvčata. Učitelem byl osmatřicetiletý Martin Kolařík, školdohlížitelem z řad vlkošských sousedů byl sedlák František Hrabal. Martin Kolařík působil ve škole do roku 1853, kdy zemřel. Po smrti Martina Kovaříka byl na školu dosazen od 28. května 1853 za správce František Kuzník, který do té doby působil v Rychalticích na Místecku. Služné učitele sestávalo tehdy ze školního platu, který dávalo každé školu navštěvující dítě ve výši 30 krejcarů, celkem za rok okolo 120 zl. konvenční mince. K tom bylo přidáno 7 6/8 měřice rži (5 hektarů). Částka bbyla zvýšena v roce 1857 na 240 zl., v roce 1870 došlo k novému navýšení na částku 500 zl. Teprve v roce 1862 byl na školu povolán první podučitel Bohdan Konečný. Do té doby se totiž přiškolené obce nemohly dohodnout na placení jeho služného a do té doby také probíhalo polodenní vyučování. V roce 1858, v měsících květen-listopad, byla postavena nová školní budova za 8 000 zl., po tu dobu se vyučovalo ve stodole Františka Rozkošného v čp. 51. Náklady si mezi sebou rozdělily poměrným dílem obce Vlkoš, Kanovsko a Věžky a patron školy, jímž byl olomoucký arcibiskup. Koncem měsíce února 1877 byl svého úřadu zproštěn dlouholetý správce školy František Kuzník a vystřídal jej ve funkci od 1. března 1877 Josef Vaculík, dosavadní učitel v Bochoři. V roce 1892 byl dán na zasložený odpočinek a nahradil jej Bohuslav Steinmann, který školu řídil dalších 27 let. Ze školních zařízení, který byla uvedena v život, jmenujeme školní knihovnu, která byla zřízena v roce 1863, školní zahrádku, založenou z rozhodnutí místní školní rady v roce 1884 v zahradě nadučitele. Počet žáků navštěvujích školu neustále stoupal, ve školním roce 1883/1884 se v ní učilo 193 dětí, z toho 111 chlapců a 82 dívek. Proto zemská školní rada vyhověla žádosti a povolila dekretem z 6. července 1886 zřízení třetí třídy a zároveň systemizovala místa jednoho nadučitele, učitele a podučitelky. Bylo uvažováno o tom, že vhodné prostory pro třetí tříd budou zajištěny přístavbou nové školy ve školním dvoře při sklepě patřícím kostelu. Projekt zhotovil zednický mistr Vilém Žák z Přerova. Teprve ale na jaře 1889 začaly přípravy na stavbu nové školní budovy, základní kámen byl položen 20. října 1889, do konce roku byly vyzděny základy. Při projektování se počítalo i s tím, aby v případě potřeby bylo možné z bytu učitele udělat 4. třídu. Stavební práce byly dokončeny koncem května 1890. Vysvěcení provedl P. Jan Stančík 31. srpna 1890.

Začátkem školního roku 1890/1891 byla skutečně otevřena 3. třída a jeho další učitelská síla vedle podučitele byl na školu přidělen Antonín Jančík, který nastoupil 1. března 1891. Již dříve byl učitelský sbor rozšířen o industriální učitelku, již byla v roce 1889 jmenována slečna Bohumila Vaculíková, dcera správce školy, která nastoupila 1. ledna 1890. Výnosem zemské školní rady z 10. března 1905 bylo povoleno zřídit 4. třídu. V červnu pak byl povolán stavitel František Pivný z Přerova, který vypracoval plány na novou učírnu a byt pro učitele. Stavbu dostal zadanou jiný přerovský stavitel Eduard Veselský, který ji také ve dnech 7. srpna až 30. srpna provedl. Vytržením z každodennosti školního vyučování byly různé oslavy, vedle slavnostních bohoslužeb na začátku a na konci školního roku byly další zpravidla spojeny s výročími panovnického rodu, a to nastoupení na trůn, jmeniny panovnického páru apod.

Dne 17. května 1903 byla odbývána ve farnosti generální vizitace za přítomnosti olomouckého arcibiskupa Theodora Khona. Když 24. června 1906 projížděl Říkovicemi císař František Josef cestou do Ostravy, žáci se dostavili na nádraží a při průjezdu dvorního vlaku volali sborem „Sláva“. Císař stál u okna a po vojensku děkoval. Na žádost České zemské komise pro ochranu dítek a péči o mládež povolila zemská školní rada slavit „Dětský den“ a ustanovila k tomu významný a památný den 2. prosince 1911. Na vlkošské škole se ten den v 8 hodin ráno shromáždilo všechno žactvo a odešlo za doprovodu učitelů do kostela, kde byla sloužena mše, po níž žáci zazpívali národní hymnu. Odpoledne se konala slavnost v obecním hostinci, kterou zahájil svou řečí správce školy. Žáci pak přednášeli a zpívali písně, nakonec byla sehrána hra „Dráteník“ a jednoaktový výstup „Svátek slečny tetinky“. Hru žáci na žádost nepřítomných opakovaly následujícícho dne v neděli. Ve škole se na nešťastné, opuštěné a osiřelé děti vybralo 45 korun 58 hal., v sobotu od obecenstva 123 korun a v neděli 64 korun 63 hal. Celý obnos byl odeslán české zemské komisi pro ochran dítek a péči o mládež do Brna. Po mobilizaci z 31. července 1914 nastoupili k vojsku 2. srpna učitelé Alois Dlouhý a Bohumil Vrána. Válečná léta byla spojená s prováděním vlasteneckých sbírek, ať vlny, kačuku, kovu, s děláním ochranných prostředků proti zimě pro vojíny v poli. Učitelé vypomáhali starostům při různých soupisech zásob obilí, píce, dobytka. Ve školním roce 1917/1918 bylo do školní matriky zapsáno 118 chlapců a 130 děvčat. Od 9. listopadu 1917 se kvůli nedostatku uhlí vyučovalo jen polodenně, aby nemusely být vytápěny všechny třídy. Topilo se jen ve dvou třídách, a sice ve staré budově v přízemí a v nové budově. Z toho důvodu nemuselo být vyučování přerušeno, jak se to stávalo velmi často jinde. Od 1. května 1918 se vyučovalo celodenně. Učitelský sbor se skládal ze správce školy Bohuslava Steinmanna, učitele Bohumila Vrány a učitelek Marie Bezkybové a Ludmily Steinmannové. Ze 248 žáků navštěvovalo 1. tř. 32 dětí, 2. tř. 76, 3. tř. 69, 4. tř. 61, jinam chodilo 10 dětí. Dne 29. října ráno bylo ve vsi oznámeno, že vznikla samostatná Československá republika. Nastalo nové období ve vývoji společnosti i vlkošské školy. Již 7. března se konala školní oslava 70. narozenin prezidenta T. G. Masaryka, 28. března si žactvo připomnělo bez zábran památku J. A. Komenského. Dne 29. dubna 1919 byla před školou zasazena Lípa svobody, 1. května slaven jako všenárodní svátek. Školní rok byl ukončen 28. června a zároveň týž den se konala Husova slavnost.

Změna v organizaci školy nastala ve školním roce 1930/31, kdy byla povolena prozatímní pětitřídní škola, ale teprve po pětiletém provizoriu přeměněna šestým rokem, školní rok 1935/36, definitivně v pětitřídní. Hospodářská krize na začátku 30. let se projevila i ve Vlkoši. Ve školním roce 1931/32 bylo z popudu okresního školního výboru zařízeno stravování chudých žáků kvůli vzrůstající nezaměstnanosti. Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byly ve třídách vyvěšeny portréty prezidenta Háchy a Adolfa Hitlera. Z čítanek, mluvnice i početnic muselo zmizet vše, co by připomínalo samostatný stát. Ze žákovských knihoven byly vyloučeny knihy s vlasteneckým obsahem. V květnu 1939 byly poprvé nařízeny oslavy Hitlerových narozenin. Brzy se začal projevovat nedostatek učebnic. Po celou válečnou dobu byly problémy s nedostatkem uhlí a dřeva, v zimních měsících se topilo jen ve dvou třídách, a proto se učilo po půldnech. Děti nosily s sebou do školy polínka a kousky uhlí. V posledním válečném školním roce do obce přicházely často německé vojenské oddíly, které byly ubytovány ve škole a v sokolovně. Škola se proto stěhovala, jedna třída byla v hostinci p. Černé, druhá třída v hostinci E. Březíka, žáci z nejvyšší třídy chodily do Věžek do hospody Jaroslava Netopila. Samozřejmě trpěla i školní budova, která byla Němci vyrabována.

Původní škola byla jednotřídní, budova byla zchátralá a roku 1837 byla uznána za nezpůsobilou. Dalších 20 let, ale trvalo než byla vystavěna budova nová. Od roku 1862 se vyučovalo ve 2 třídách. V roce 1889 byl položen základní kámen na stavbu druhé budovy, která byla dokončena v květnu 1890. Učilo se ve 3 třídách. Roku 1905 vyla škola rozšířena přístavbou na 4 třídní a v roce 1930 se zde již učilo v 6 třídách. V roce 1944 byla ve školní budově založena mateřská škola.

zdroj: PhDr. Jiří Lapáček, Vlkošský zpravodaj, 2004, č. 3 a 4. almanach 700 LET OBCE VLKOŠ (www.obecvlkos.cz)